Tvrz Třebotov

Email Tisk PDF

Původní fara stávala dle Schallerova místopisu na čísle 9. Sloužila stávajícímu faráři. Kaplana si musel farář vydržovat sám. Po zrušení kláštera na Zbraslavi se faráři stěhovali na statek, t.j. dnešní stará fara. Fara č. 9 byla prodána panu Cicvárkovi s tím, že faráři mají vyhrazeno jezdit povozem k farní stodole přes jeho dvůr. Jinak bylo obtížné jezdit úvozem, který tehdy byl velmi hluboký a rozemletý.

Snad za dob pohanských zde stával župní hrad, kde se odehrávaly oběti. Roku 1894-95 bylo při kopání hlíny u č. 15 nalezeno a rozbito několik popelnic (uren), snad až půl metru vysokých. Pohané tu prý pochovávali zemřelé.
Třebotovská tvrz se poprvé písemně uvádí r. 1374 a patřila k druhé části trebotovského statku. Toho roku ji vlastnil pražský měšťan Henslin Pecoldův. Během let se majitelé střídali. Za Medka z Valdeka počátkem 15. století byla stará tvrz přestavěna na vodní tvrz čtvercového půdorysu s věží na nároží. Ve 40. letech 16. století koupili ves Třebotov s tvrzí měšťané Nového Města pražského Hovorčovičtí, kteří získali šlechtický přídomek „z Kulivé hory". V jižním křídle býval malý pivovar a ze smlouvy z r. 1609 je patrno, že obec byla oprávněna držet krčmu.
Po těchto vlastnících byl od r. 1615 majitelem Třebotova Jan starší Ledčanský z Popic. jemuž byl r. 1622 statek zkonfiskován, neboť: „Zúčastnil se vzpoury tím, že vypravil svůj lid k veřejné hotovosti povstalých stavů a sám s nimi táhl před Vídeň, půjčil peníze stavům k vedení války rebelské a podepsal a zpečetil konfederaci stavů s jinými ve sněmu učiněnou. Též od stavů koupil statky duchovní a do zemských desek je vložil. Proto byl při konfiskační komisi 31. října 1622 odsouzen ke ztrátě poloviny svého jmění. Za tím účelem mu byl 2. listopadu 1622 zkonfiskován statek, tvrz i ves Třebotov mimo jiného."
Roku 1630 koupil ves a tvrz s poplužním dvorem od Kateřiny z Fliessenbachu (vdovy po úředníku při deskách zemských) za 8 tisíc kop m.g. klášter Zbraslavský, kterému pak ves i statek (neuvádí se již tvrz) patřily až do konce feudalismu. V Třebotově na statku přebýval celý rok hospodářský správce, opati sem jezdili jen na letní sídlo nebo dvakrát do roka „na soud", při kterém se projednávaly správní věci poddaných. Po zrušení kláštera r. 1785 se 34 řeholníků rozešlo po farnostech, zde zůstal jeden. Statek připadl jako fara místním farářům. Objekt si podržel podobu čtyřkřídlé budovy kolem vnitřního dvora, na jižní straně s arkádami. Bohužel, větší část fary byla r. 1942 zničena požárem vzniklým od trámu zazděného v komíně. Několik let zde ještě přebýval farář Junák, který za komunistické éry byl zatčen a vězněn a po propuštění z vězení mu zde byl pobyt zakázán. Po něm zde ještě bydlel farář Vagner a po jeho smrti r. 1977 je fara opuštěna.

Důkaz, že nynější fara byla tvrzí, je i daleko od Třebotova, V Sobulkách u Kyjova na Moravě je kaplička, kterou dala r. 1734 postavit Helena Johanna Dluhošová, roz. Mladotová ze Solopisk. V kapličce je obraz sv. Heleny z r. 1734, opravený r. 1856. V pravém dolním rohu je čtvercová stavba - tvrz - zdejší fara. Stavba v levé dolní části obrazu představuje, jak vypadal r. 1734 třebotovský kostel se sousedící tehdejší farní budovou (č.p. 9). V pravém horním rohu je znak Mladotů. Obraz objevil a prozkoumal JUDr. Jan Svoboda, vládní rada v.v.
Roku 1910 koupil panství továrník Cyril Bartoň z Dobenína. Lesy patří zeťovi pana Bartoňe panu Steinskému dodnes.

Dnes je tvrz v soukromých rukách, je v ní možno navštívit každou první sobotu muzeum nočníků a konají se tam svatby a má vlastní prezentaci: www.tvrztrebotov.cz